Sv. Augustin píše: Ten, který určuje běh hvězd, saje z prsou, sytí anděly, v náručí Otcově promlouvá, mlčí v náručí matčině.
Řecky GALAKTOTROFUSA či latinsky MARIA LACTANS je název pro zobrazení Panny Marie, která kojí dítě Ježíše. Takové vyobrazení nalezneme např. v poutním kostele na Provodově, u sv. Leopolda v Brně či Letovicích nebo jako vůbec nejstarší na našem území v Praze v díle Madony vyšehradské, namalované někdy po roce 1350. Dějiny zobrazení Marie kojící spadají až do nejstarších křesťanských dob. Najdeme je dokonce i v římských katakombách sv. Priscilly na fresce z druhé poloviny druhého století. V Betlémě nalezneme Jeskyni Mléka Panny Marie, kam přicházejí četní poutníci, aby navštívili místo, kde se Svatá Rodina při útěku do Egypta ukrývala a kde podle legendy matce Ježíšově ukáplo při kojení mléko z prsu na skálu, která se následkem toho vybarvila doběla.
Sv. Efrém Syrský vkládá Panně Marii v jedné ze svých Písní do úst tato slova:
Jak jen smím otevřít
prameny mléka tobě,
který jsi Pramenem všeho?
Jak mohu nakrmit
tebe, jenž všechno živíš
ze svého stolu?
Jak do plen obléci
toho, který je oděn
závojem světla?
Vraťme se nyní ve vzpomínce k poutnímu místu na Provodově, které je ozdobeno obrazem Panny Marie kojící. Na začátku 18. století se tam Anně Vlaštovicové zjevil anděl, který ji naučil modlitbu. Tato modlitba odráží slova, která Pánu Ježíši řekla jedna žena: Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily! Modlitba k této blahoslavené ženě a Matce Boží i Matce naší zní: „Nejsvětější a nejblahoslavenější Panno Maria! Pros za nás u toho, jehož jsi svými prsy kojila. Chraň nás zde na světě ode všeho zlého a svými anděly dej přivést nás do života věčného. Amen.“
Panno dobrotivá, Maria, oroduj za nás!